Stížnost na insolvenčního správce

Kde a jak si mohu stěžovat na insolvenčního správce?

Dohled nad insolvenčními správci má 2 roviny:

  1. Dohlédací činnost nad výkonem funkce insolvenčního správce v konkrétním insolvenčním řízení, pokud představuje překážku pro jeho řádný průběh, kterou provádí insolvenční soud.
  2. Správní dozor nad obecným výkonem činnosti insolvenčního správce, který provádí Ministerstvo spravedlnosti.

1. Dohledová oprávnění insolvenčního soudu 

Předně je možno se v konkrétním insolvenčním řízení obrátit na insolvenční soud. 

1. 1 Co insolvenční soud kontroluje?

Insolvenční soud dohlíží nad tím, zda insolvenční správce v konkrétním řízení postupuje řádně a v souladu s právními předpisy a pokyny insolvenčního soudu, věřitelského výboru a zajištěných věřitelů, jestliže to představuje překážku pro řádný průběh insolvenčního řízení.

1. 2 Jaká oprávnění soudu při výkonu dohlédací činnosti náleží?

  • Může od insolvenčního správce vyžadovat zprávy a vysvětlení o jeho postupu.
  • Může nahlížet do účtů insolvenčního správce a konat potřebná šetření.
  • Může dávat insolvenčnímu správci pokyny a uložit mu, aby si vyžádal k určitým otázkám stanovisko věřitelského výboru.

1. 3 Jak může soud reagovat?

Pokud by došlo k narušení řádného průběhu insolvenčního řízení, může insolvenční soud rozhodnout o případném porušení povinnosti insolvenčního správce a je pak oprávněn přijmout pořádková opatření:

  • Soud může insolvenčnímu správci uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, přičemž výše pokuty nesmí v součtu přesáhnout 200.000 Kč.
  • Soud může insolvenčního správce zprostit funkce v daném řízení a ustanovit jiného insolvenčního správce.

1. 4 Kdy se mám tedy obrátit na insolvenční soud?

S podnětem se obraťte přímo na insolvenční soud, který řízení vede, pokud se Vám postup ustanoveného insolvenčního správce v příslušném řízení jeví jako nepřiměřený a poškozující účastníky řízení, případně jinak ztěžující průběh insolvenčního řízení. Jiný orgán nemá pravomoc do probíhajícího insolvenčního řízení přímo zasahovat nebo ovlivňovat jeho průběh.

Současně platí, že přezkoumání úkonů insolvenčního správce lze zpravidla dosáhnout pomocí opravných prostředků.

1. 5 Jak má taková stížnost na insolvenčního správce vypadat?

K podání stížnosti nepotřebujete žádné složité formuláře, musíte ji však podat písemně a musí z ní být zřejmé, kdo ji podává, které věci se týká a čeho a proč se stěžovatel domáhá. Stížnost by měla obsahovat:

  • identifikaci stěžovatele (jméno a příjmení u fyzické osoby, název u právnické osoby) a jeho status v řízení (dlužník, věřitel apod.) a adresu pro doručování,
  • identifikaci příslušného insolvenčního řízení (spisovou značku řízení),
  • identifikaci insolvenčního správce (jméno a příjmení u fyzické osoby, název u právnické osoby),
  • popis skutečností, ve kterých vidíte pochybení insolvenčního správce, případně důvodů, pro které žádáte uplatnění dohledových oprávnění soudu,
  • co navrhujete (uložení pořádkové pokuty, zproštění správce funkce apod.),
  • datum a místo sepsání žádosti a podpis stěžovatele.

Stížnost příslušnému insolvenčnímu soudu zašlete poštou, e-mailem nebo do datové schránky nebo podejte osobně na podatelně soudu v jejích úředních hodinách. Veškeré kontaktní údaje naleznete zde.

1. 6 Jak bude soud po obdržení stížnosti zpravidla postupovat?

Vaše stížnost bude soudem zveřejněna ve veřejně přístupném insolvenčním rejstříku. Následně soud vyzve insolvenčního správce k vyjádření, k čemuž mu stanoví lhůtu. Po vyjádření správce soud posoudí důvodnost Vaší stížnosti; pokud ji shledá důvodnou, rozhodne, zda k zajištění řádného průběhu řízení přijme některé z pořádkových opatření. Postup soudu můžete průběžně sledovat právě v insolvenčním rejstříku, kam soud zakládá i další důležité dokumenty (např. vyjádření správce apod.).

2. Dohledová oprávnění Ministerstva spravedlnosti

2. 1 Co Ministerstvo spravedlnosti kontroluje?

Ministerstvo spravedlnosti vykonává dohled nad výkonem činnosti insolvenčního správce, což znamená, že:

  • Dohlíží nad tím, zda insolvenční správce splňuje podmínky pro výkon činnosti a plní povinnosti stanovené zákonem o insolvenčních správcích.
  • Zjišťuje, zda insolvenčním správcem poskytnuté údaje odpovídají skutečnosti, zejména zda sídlo zapsané v seznamu je místem, ve kterém insolvenční správce skutečně a převážně v úředních hodinách vykonává činnost, a zda provozovna zapsaná v seznamu je místem, ve kterém skutečně v úředních hodinách vykonává činnost.
  • Dohlíží také nad tím, zda insolvenční správce plní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem – objektem dohledu ministerstva spravedlnosti je však obecně výkon činnosti insolvenčního správce, nikoliv řádný průběh konkrétního insolvenčního řízení (ten spadá pod dohlédací činnost insolvenčního soudu). Tato pravomoc však Ministerstvu spravedlnosti náleží až s účinností zákona č. 64/2017 Sb. od 1. 7. 2017.

2. 2 Jaká oprávnění Ministerstvu spravedlnosti při výkonu dohledu náleží?

Základní oprávnění Ministerstva spravedlnosti při výkonu dohledu stanovuje kontrolní řád.

Další oprávnění dává ministerstvu zákon o insolvenčních správcích:

  • Může nahlížet do podkladových materiálů insolvenčního správce (spisů, listin atd.).
  • Může od insolvenčního správce požadovat písemné vyjádření k dané věci.
  • Může od insolvenčního správce požadovat, aby se dostavil k poskytnutí informací k dané věci.

2. 3 Jak může Ministerstvo spravedlnosti reagovat?

Pokud by insolvenční správce závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušoval povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, může mu ministerstvo uložit pokutu až do výše 5.000.000 Kč, nebo sankci zákazu činnosti do 5 let, případně mu zrušit povolení.

Ministerstvo spravedlnosti tedy nemůže zprostit insolvenčního správce funkce v konkrétním řízení, to je pravomoc příslušného insolvenčního soudu.

Stejně tak ministerstvo není oprávněno přezkoumávat věcnou správnost postupu insolvenčního soudu či jakkoli se vyjadřovat ke skutečnostem a postupu účastníků v konkrétním insolvenčním řízení. Ministerstvu tedy nenáleží pravomoc zrušit či změnit rozhodnutí soudu v konkrétním insolvenčním řízení.

2. 4 Kdy se mám tedy obrátit na Ministerstvo spravedlnosti?

S podnětem se obraťte na Ministerstvo spravedlnosti, pokud se domníváte, že je v důsledku neplnění povinností insolvenčního správce stanovených insolvenčním zákonem dotčen i výkon činnosti insolvenčního správce (např. kvůli závažnosti či opakovanosti pochybení) a zároveň k tvrzenému porušení povinnosti došlo po 1. 7. 2017.

2. 5 Jak má taková stížnost na insolvenčního správce vypadat?

K podání stížnosti nepotřebujete žádné složité formuláře, doporučujeme ji však podat písemně. V každém případě ze stížnosti musí z ní být zřejmé, kdo ji podává, které věci se týká a čeho a proč se stěžovatel domáhá. Stížnost by měla obsahovat:

  • identifikaci stěžovatele (jméno a příjmení u fyzické osoby, název u právnické osoby) a jeho status v řízení (dlužník, věřitel apod.) a adresu pro doručování,
  • identifikaci příslušného insolvenčního řízení (spisovou značku řízení),
  • identifikaci insolvenčního správce (jméno a příjmení u fyzické osoby, název u právnické osoby),
  • popis skutečností, ve kterých vidíte pochybení insolvenčního správce, případně důvodů, pro které žádáte uplatnění dohledových oprávnění soudu,
  • co navrhujete (uložení pořádkové pokuty, zproštění správce funkce apod.),
  • datum a místo sepsání žádosti a podpis stěžovatele.

Stížnost adresujte odboru insolvenčnímu, ať už:

  • poštou na adresu Ministerstvo spravedlnosti ČR, Odbor insolvenční, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2,
  • emailem na adresu posta@msp.justice.cz,
  • do datové schránky (identifikační kód datové schránky: kq4aawz),
  • nebo ji osobně předejte na podatelně ministerstva v úředních hodinách.

2. 6 Jak bude Ministerstvo spravedlnosti po obdržení stížnosti postupovat?

Ministerstvo spravedlnosti Vaši stížnost vyhodnotí či prověří a zpravidla do 30 dnů vyrozumí pisatele o postupu dohledového orgánu. Ministerstvo spravedlnosti nepotvrzuje přijetí stížnosti a komunikace se stěžovateli je zpravidla vedena pouze písemnou formou.

Informace zde uvedené mají veřejnosti sloužit k základní orientaci v insolvenčním řízení. Nenahrazují a nahradit nemohou kvalifikovanou právní pomoc advokátů, notářů, exekutorů a jiných osob povolaných poskytovat právní služby.