INSOLVENCE

Oddlužení může využít:

• fyzická osoba, která nemá dluhy z podnikání
• právnická osoba, která podle zákona není považována za podnikatele a která současně nemá dluhy z podnikání

Povolit oddlužení tudíž lze i OSVČ, pokud má dluhy spotřebitelského charakteru.

Za určitých podmínek může soud povolit oddlužení i osobě, která má dluhy z podnikání. Takové řešení je možné, pokud:

• s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, přičemž s účinností od 1. 7. 2017 se takový souhlas předpokládá – pokud tedy věřitel nesouhlasí, musí to výslovně sdělit a odůvodnit, a to nejpozději spolu s přihláškou své pohledávky
• se jedná o pohledávku zajištěného věřitele – takový věřitel je totiž uspokojován výlučně z výtěžku prodeje věci, která zajišťuje jeho pohledávku (např. nemovitost)
• jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po konci konkursu, který byl zrušen pro splnění rozvrhového usnesení nebo zrušen pro nedostatek majetku – o oddlužení tedy může žádat i podnikatel, který již prošel konkursem

Osoby, které mohou využít oddlužení, musí splnit současně několik požadavků:

• poctivý záměr
• dosažení uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů nejméně ve výši 30 % těchto pohledávek
• odpovědný přístup k plnění povinností

Pokud tyto podmínky nebudou splněny (tedy soud např. dojde k závěru, že dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka), soud návrh zamítne (= věcně posoudí, ale zjistí, že podmínky pro povolení oddlužení nejsou splněny).

Pokud návrh na povolení oddlužení nebude podán řádně a včas, soud návrh odmítne (= vůbec nebude věcně zkoumat, zda jsou podmínky pro povolení oddlužení splněny).

Existují 3 formy realizace oddlužení:

1. plnění splátkového kalendáře
2. zpeněžení majetku (tzv. majetkové podstaty)
3. kombinace.

Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů určitou částku.

Tato částka je rovna částce, v jaké mohou být z příjmů dlužníka uspokojeny přednostní pohledávky při výkonu rozhodnutí nebo exekuci. Konkrétní částka se tedy bude lišit v závislosti na výši příjmů dlužníka a počtu vyživovaných osob. Orientační výši svých měsíčních splátek můžete zjistit na stránce Kalkulátor splátek.

Mezi nezajištěné věřitele však nebude rozdělena celá Vaše měsíční splátka pro oddlužení, ale částka po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce:

• pro jednotlivce 750 Kč + DPH na odměnu a 150 Kč + DPH na náhradu hotových výdajů insolvenčního správce (= 1.089 Kč)
• pro manžele 1.125 Kč + DPH na odměnu a 225 Kč + DPH na náhradu hotových výdajů insolvenčního správce (= 1.634 Kč)

Tato částka je pak vyplácena nezajištěným věřitelům podle poměrů jejich pohledávek, přičemž procentuální výměra je přesně určena v usnesení o schválení oddlužení. Příklad: Pokud má dlužník 2 věřitele, z nichž věřitel A má pohledávku ve výši 30.000 Kč a věřitel B ve výši 10.000 Kč, bude 75 % měsíční splátky dlužníka vypláceno věřiteli A a 25 % věřiteli B.

V průběhu 5 let musí dlužník splatit nejméně 30 % hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů. Je třeba chápat, že 30 % je minimum. Jedním z cílů insolvenčního řízení je co nejvyšší uspokojení věřitelů, budou-li Vaše příjmy postačovat na vyšší uspokojení, jste povinen zaplatit v celkovém součtu i více než 30 % (maximálně samozřejmě 100 % nezajištěných pohledávek). Zároveň pokud budou Vaše příjmy natolik vysoké, že dokážete splatit 100 % pohledávek nezajištěných věřitelů, může být insolvenční řízení ukončeno i dříve než za 5 let.

ANO, ale tato žádost musí být obsažena již v návrhu na povolení oddlužení (v odůvodněných případech ji můžete vznést i později, ale nejzazší termín je přezkumné jednání s insolvenčním správcem).

O žádosti rozhoduje soud, který jí vyhoví pouze tehdy, pokud lze očekávat, že pohledávky nezajištěných věřitelů budou uspokojeny nejméně z 50 % nebo v takové výši, na jaké se věřitelé s dlužníkem dohodli. Soud není povinen dlužníkovu návrhu na stanovení nižších splátek vyhovět!

Při rozhodování o takovém návrh soud přihlédne k důvodům úpadku, výši dlužníkových závazků, odhadu dlužníkových příjmů, chování dlužníka a doporučení věřitelů.

NE, příslušnou částku (orientační výši splátek si můžete spočítat v Kalkulátoru splátek) Vám automaticky strhává zaměstnavatel a zasílá ji insolvenčnímu správci, který v souladu s rozvrhovým usnesením  vyplácí věřitele.

Pokud máte příjmy např. jako OSVČ nebo ze smlouvy o důchodu, musíte je pravidelně zasílat insolvenčnímu správci, který pak provede rozdělení mezi věřitele. Obdobné platí také pro příjmy mimořádné (např. dědictví, dar, daňový bonus, výhry z loterie, majetek, který dlužník zatajil v seznamu majetku, aj.).

ANO, pokud je dům či byt (nebo jiná Vaše věc) předmětem zajišťovacího práva (např. hypotečního zástavního práva). Věřitelé, kteří mají zajištěné pohledávky, se totiž i v případě oddlužení formou splátkového kalendáře uspokojují ze zpeněžení zajištění (tedy bytu či jiných věcí).

Zajištěný věřitel má možnost dát insolvenčnímu správci pokyn ke zpeněžení, kterým se správce musí řídit. Insolvenční správce smí pokyn odmítnout pouze tehdy, domnívá-li se, že by předmět zajištění bylo možno prodat výhodněji – pak bude rozhodovat soud. Dát pokyn je však právo, nikoliv povinnost zajištěného věřitele (pokud jej v průběhu insolvenčního řízení nedá, nemovitosti i po jeho skončení zůstává dále zajištěna).

V této situaci lze proto doporučit kontaktovat Vašeho zajištěného věřitele (nejčastěji banku), a to ještě před podáním návrhu na povolení oddlužení, a pokusit se dohodnout se s ním na podmínkách, za kterých nedá v případě oddlužení pokyn k prodeji nemovitosti. Rozhodnutí je však čistě na zajištěném věřiteli.

Většinou patrně bude trvat na tom, aby byly splátky hypotečního úvěru hrazeny i v průběhu oddlužení tak, jak byly dohodnuty ve smlouvě a Vy tedy budete muset hradit splátky v oddlužení podle rozhodnutí soudu a vedle toho ještě zajistit placení splátek hypoteční bance. Pro případ, že byste splátky bance řádně nehradil, mohla by banka v době trvání oddlužení podat návrh zpeněžení nemovitosti (přímým prodejem anebo veřejnou dražbou).

Důležité je, že pokud byla zpeněžena nemovitost, kterou používáte k bydlení své rodiny, musíte se vystěhovat. Pokud tak neučiníte, může osoba, která danou nemovitost koupila, podat žalobu k soudu na vyklizení nemovitosti.

ANO, insolvenční zákon dlužníkovi ukládá několik dalších omezení. Dlužník je povinen

• vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost – tedy pokud máte práci a dostanete lepší nabídku, měl byste vážně uvažovat o jejím přijetí; pokud jste nezaměstnaný, musíte se snažit najít si práci
• vydat hodnoty získané dědictvím či darem insolvenčnímu správci a výtěžek jejich zpeněžení použít ke splátkám nad rámec splátkového kalendáře – mezi takové hodnoty patří i výhry ze soutěží, příjmy z krátkodobého pronájmu, příjmy z autorských práv apod.
• mimořádné příjmy použít ke splátkám nad rámec splátkového kalendáře – tedy jakékoliv příležitostné přivýdělky
• informovat (insolvenčního správce, soud a věřitelský výbor) o každé změně svého bydliště/sídla a zaměstnání
• předložit (insolvenčnímu správci, soudu a věřitelskému výboru) 2x ročně (k 15. 3. a 15. 9.) přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců – musíte tedy zaslat své výplatní pásky a podobné dokumenty
• nezatajovat žádný ze svých příjmů
• nezvýhodňovat některého z věřitelů
• nevytvářet jakékoliv nové dluhy – musíte tedy pečlivě platit veškeré daně, poplatky, služby, výživné apod.

V případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je veškerý movitý i nemovitý majetek dlužníka zpeněžen (obvykle ve veřejné dražbě nebo prodejem mimo dražbu). Z peněz získaných zpeněžením (tzv. výtěžku) je odečtena odměna insolvenčního správce (nejméně 45.000 Kč) a náhrada jeho hotových výdajů (v prokázané výši). Výsledná částka je pak rozdělena mezi nezajištěné věřitele v poměru jejich pohledávek.

Do majetkové podstaty v tomto případě nepatří majetek, který dlužník nabyl poté, co mu bylo schváleno oddlužení.

Při oddlužení kombinací bude dlužník nejen platit pravidelné měsíční splátky, ale zároveň bude prodána část jeho majetku. Tento způsob se používá především ve chvíli, kdy je částka, kterou je dlužník měsíčně schopen splácet, nedostačující pro oddlužení splátkovým kalendářem.

Nezajištění věřitelé, a to buď na schůzi věřitelů nebo mimo ni. Zajištěné věřitelé v této otázce hlasovací právo nemají.

Věřitelé nejsou vázáni návrhem dlužníka a je na jejich vůli, jaký způsob zvolí – i pokud byste např. při oddlužení plněním splátkového kalendáře zaplatil 60 % svých dluhů, zatímco při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty by pohledávky nezajištěných věřitelů byly uspokojeny pouze ze 40 %, mohou se věřitelé rozhodnout pro druhý způsob. Případná změna názoru věřitele na způsob oddlužení v jeho průběhu již nemá žádné účinky.

Pokud nerozhodnou nezajištěné věřitelé, rozhoduje soud.

NE, schůzi věřitelů musí v případě, že je řešením úpadku oddlužení, navrhnout sami věřitelé  – nadpoloviční většina věřitelů, která současně disponuje nadpoloviční většinou nezajištěných přihlášených pohledávek počítáno podle výše pohledávek (tedy pokud má dlužník např. 5 věřitelů, z nichž věřitelé A, B a C mají každý nezajištěnou pohledávku ve výši 15.000 Kč, věřitel D má nezajištěnou pohledávku ve výši 55.000 Kč a věřitel E má zajištěnou pohledávku, musí konání schůze věřitelů navrhnout min. 3 z nich a zároveň musí mít dohromady nezajištěné pohledávky ve výši min. 50.000 Kč). Lhůta pro podání návrhu je 7 dní od zveřejnění zprávy o přezkumu a zprávy pro oddlužení.

O této možnosti jsou věřitelé informování v rozhodnutí o úpadku.

ANO, pokud nastane jedna z následujících situací:

1. dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení – např. v případě oddlužení splátkovým kalendářem zatajuje některé svoje příjmy, nevydá insolvenčnímu správci dědictví ke zpeněžení, nekomunikuje s insolvenčním správcem ani soudem apod.
2. nebude možné splnit podstatnou část splátkového kalendáře – pokud se Vám tak např. stane, že v průběhu oddlužení přijdete o práci, může být Vaše oddlužení zrušeno, pokud předpoklad celkového uspokojení nezajištěných věřitelů klesne pod 30 % a nepodaří se Vám najít jinou práci
3. v důsledku zaviněného jednání dlužníkovi vznikl po schválení oddlužení peněžitý závazek, který je déle než 30 dnů po splatnosti – v průběhu oddlužení si tedy nesmíte brát nové půjčky, které nebudete schopen/schopna splatit, stejně tak nesmíte zapomínat pravidelně platit např. nájem a energie, poplatky či pokuty, jednoduše byste se neměl/a lehkomyslně zavazovat
4. navrhne to dlužník
5. pokud se ukáže, že dlužník oddlužením sleduje nepoctivý záměr – musí vyjít najevo takové okolnosti, na jejichž základě lze nepoctivý záměr důvodně předpokládat.

V těchto případech soud zároveň může rozhodnout o způsobu řešení úpadku konkursem, což znamená, že veškerý Váš majetek bude prodán a neuspokojené pohledávky po skončení insolvenčního řízení nezaniknou. Je tedy třeba pečlivě dodržovat povinnosti, které Vám v průběhu oddlužení stanoví zákon a soud a zejména nebrat si bez rozmyslu nové půjčky.

Rozhodnutí o přeměně oddlužení v konkurs může soud vydat až po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce a zástupce věřitelů. Soud Vás tedy před rozhodnutím o zrušení oddlužení vyslechne a dá Vám možnost vysvětlit Váš pohled na celou situaci.

Pokud soud zjistí, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, rozhodne o zrušení oddlužení, ale nerozhodne zároveň o přeměně oddlužení v konkurs; řízení zastaví.

Pokud dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti, které se pojí se schváleným způsobem oddlužení, insolvenční soud dlužníka osvobodí od placení pohledávek v dosud neuspokojené výši.

Pokud bude tedy Vaše oddlužení probíhat formou splátkového kalendáře a Vy v průběhu 5 let zaplatíte např. 60 % nezajištěných pohledávek, zároveň budete pravidelně informovat soud, nebudete si brát další půjčky, které nebudete moc splatit, a budete pracovat apod. (podrobný seznam povinností naleznete zde), zbylých 40 % nezajištěných pohledávek už nebudete muset platit.

Osvobození můžete ve výjimečných případech získat i ve chvíli, kdy se Vám nepodaří v průběhu oddlužení splatit min. 30 % nezajištěných pohledávek. K tomu však musí být splněny současně 3 podmínky: (1) musíte takový postup navrhnout + (2) nesmíte takovou situaci zavinit + (3) plnění musí být vyšší než to, které by věřitelé obdrželi v konkursu.

NE, určité pohledávky nezanikají:

• pohledávky zajištěných věřitelů, kteří nebyli v průběhu insolvenčního řízení uspokojováni ze zpeněžení zajištění
• pohledávka spočívající v peněžitém trestu nebo jiné majetkové sankci uložené dlužníkovi v trestním řízení za úmyslný trestný čin
• pohledávka na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti

ANO, soud Vám může přiznané osvobození odejmout, pokud zjistí, že:

• ke schválení oddlužení nebo přiznání osvobození vedlo Vaše podvodné jednání nebo že jste poskytl/a zvláštní výhody některým věřitelům – na návrh věřitele podaný do 3 let od právní moci usnesení o přiznání osvobození
• jste byl/a do 3 let od právní moci usnesení o přiznání osvobození pravomocně odsouzen/a za úmyslný trestný čin, kterým jste podstatně ovlivnil/a schválení nebo provedení oddlužení nebo přiznání osvobození nebo kterým jste jinak poškodil/a věřitele.