INSOLVENCE

Vzhledem k četným dotazům ze strany insolvenčních správců si Ministerstvo spravedlnosti dovoluje zveřejnit vybrané statistické údaje z oblasti dohledu.

1. Nejčastěji porušované povinnosti stanovené insolvenčním zákonem

• Postupovat svědomitě a s odbornou péčí [§ 36 odst. 1 InsZ] – insolvenční správci nemají náležité znalosti o všech povinnostech, které jim ukládá insolvenční zákon, a neseznamují se dostatečně se všemi důležitými informacemi a podklady, např. (i) zpeněží jako mimořádný příjem majetek dlužníka, který není mimořádným příjmem [§ 412 odst. 1 písm. b) InsZ], (ii) při zpeněžování majetkové podstaty nerespektují rozhodnutí o zajištění majetku pro účely trestního řízení [§ 293 odst. 3 InsZ], (iii) při zpeněžování majetkové podstaty nerespektují pravidla pro vypořádání SJM [zejm. § 270 až § 275 InsZ], (iv) nepodají návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli po nepřiměřeně dlouhou dobu [§ 298 odst. 3 ve spojení s § 5 písm. a) InsZ] či (v) nevydají výtěžek zpeněžení zajištěnému věřiteli přes existenci pravomocného usnesení soudu [§ 298 odst. 2 InsZ].
• Osobní účast na přezkumném jednání s dlužníkem [§ 410 odst. 2 InsZ] – insolvenční správci se nechávají zastoupit svými zaměstnanci, advokáty či jinými insolvenčními správci, nadto ale v záznamech o jednání s dlužníkem v rozporu se skutečností tvrdí, že se jednání zúčastnili osobně a uvádí tak insolvenční soud v omyl.
• Předkládat pravidelně zprávy o stavu řízení [§ 36 odst. 2 InsZ].
• Vyhovět výzvám soudů vydaným v rámci dohlédací činnosti [§ 11 odst. 2 InsZ].

2. Nejčastěji porušované povinnosti stanovené zákonem o insolvenčních správcích

• Předkládat doklad o trvání profesního pojištění odpovědnosti za předchozí kalendářní rok [§ 14 odst. 3 ZIS] – insolvenční správci v nemalé míře nepředloží v zákonem stanoveném období žádný doklad o trvání pojištění odpovědnosti za škodu, předloží doklad neprůkazný nebo jej předloží předčasně.
• Informační povinnost o skutečnostech majících vliv na trvání licence [§ 14 odst. 1 ZIS] – insolvenční správci neinformují ministerstvo o existenci trestního stíhání vedeného proti nim či nepředloží ověřenou kopii dokladu o bezpečnostní způsobilosti.
• Řádně označit provozovnu [§ 5a odst. 7 ZIS].
• Uvést jako provozovnu místo, ve kterém skutečně vykonává činnost v úředních hodinách [§ 19 odst. 2 ve spojení s § 5a odst. 4 ZIS] – provozovna se tak např. na zapsané adrese vůbec nenachází, není na ní umožněn přístup k přílohám přihlášek pohledávek či činnost insolvenčního správce na provozovně vykonává za insolvenčního správce osoba, která není jeho zaměstnancem či je zároveň zaměstnancem dalších insolvenčních správců (sdílené provozovny) či není dostatečně odborně kvalifikovaná.v zákonem stanoveném období Předkládat doklad o trvání profesního pojištění odpovědnosti za předchozí kalendářní rok [§ 14 odst. 3 ZIS] – insolvenční správci v nemalé míře nepředloží žádný doklad o trvání pojištění odpovědnosti za škodu, předloží doklad neprůkazný nebo jej předloží předčasně.
• Informační povinnost o skutečnostech majících vliv na trvání licence [§ 14 odst. 1 ZIS] – insolvenční správci neinformují ministerstvo o existenci trestního stíhání vedeného proti nim či nepředloží ověřenou kopii dokladu o bezpečnostní způsobilosti.
• Řádně označit provozovnu [§ 5a odst. 7 ZIS].
• Uvést jako provozovnu místo, ve kterém skutečně vykonává činnost v úředních hodinách [§ 19 odst. 2 ve spojení s § 5a odst. 4 ZIS] – provozovna se tak např. na zapsané adrese vůbec nenachází, není na ní umožněn přístup k přílohám přihlášek pohledávek či činnost insolvenčního správce na provozovně vykonává za insolvenčního správce osoba, která není jeho zaměstnancem či je zároveň zaměstnancem dalších insolvenčních správců (sdílené provozovny) či není dostatečně odborně kvalifikovaná.

3. Statistické údaje o uložených sankcích a ochranných opatřeních (za období od 1. 1. 2017 do 30. 4. 2019)

Nejvíce pokut bylo uloženo za přestupky týkající se informační povinnosti ohledně pojištění a za přestupky v oblasti provozoven nsolvenčních správců.

Ze statistiky rozhodnutí vydaných v letech 2017 až 2019 pak vyplývá, že v případě, že je správní řízení zahájeno, je sankce či ochranné opatření uložena v ca 95 %. Represivní politiku Ministerstva spravedlnosti lze tedy obecně charakterizovat tak, že ministerstvo přistupuje k zahájení správního řízení ve chvíli, kdy bylo shromážděno vysoké množství přesvědčivých důkazů.

Městský soud v Praze doposud rozhodl o 13 žalobách proti rozhodnutím vydaným Ministerstvem spravedlnosti v oblasti dohledu nad insolvenčními správci, přičemž ve všech případech byly žaloby soudem zamítnuty a rozhodnutí ministerstva potvrzena.

4. Další důležité poznatky z dohledové činnosti

V návaznosti na výstupy dohledové činnosti si ministerstvo dovoluje zdůraznit důležitost kontinuálního vzdělávání insolvenčních správců, především co se týče novel právních předpisů a aktuální judikatury, a pečlivého sledování lhůt ke splnění povinností vůči soudu a dohledovému orgánu.

Dále si dovolujeme apelovat na insolvenční správce, aby nepodceňovali komunikaci se všemi osobami zainteresovanými v insolvenčním řízení, neboť z analýz jednotlivých insolvenčních řízení, které ministerstvo v rámci své činnosti provádí, se podává, že právě nedostatečná komunikace je častou prvotní příčinou problémů a průtahů v těchto řízeních. Nedostatečná komunikace a postup insolvenčních správců při zpeněžování majetku či postihování příjmů dlužníka jsou totiž frekventovanými předměty stížností dlužníků – insolvenční správci nereagují na jejich snahu o telefonický či e-mailový kontakt a odmítají jim zodpovídat jejich dotazy k průběhu insolvenčního řízení. Je však vhodné uvést, že většina těchto stížností je ministerstvem vyhodnocena jako nedůvodná.