Rozhodnutí NSČR týkající se paušálního přenesení povinností insolvenčního správce na osobu, která není oprávněna vykonávat funkci insolvenčního správce
Ministerstvo spravedlnosti upozorňuje na usnesení Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 30. 6. 2023, č. j. 29 NSČR 208/2022-B-271, týkající se paušálního přenesení povinností insolvenčního správce na osobu, která není oprávněna vykonávat funkci insolvenčního správce.
Nejvyšší soud v daném usnesení řešil situaci, kdy insolvenční správce, který byl veřejnou obchodní společností, sice oznámil insolvenčnímu soudu ohlášeného společníka, který za něj bude v předmětném insolvenčního řízení vykonávat funkci, až na výjimky za něj ale vykonával funkci neohlášený společník, jež nedisponoval povolením vykonávat činnost insolvenčního správce. Funkci insolvenčního správce pak neohlášený společník vykonával i v úkonech (jednáních), která lze považovat za nezastupitelná.
Mezi nezastupitelná jednání a úkony patří zejména jednání a úkony související s uzavíráním smluv při výkonu jeho funkce (zejména smluv týkajících se správy a zpeněžení majetkové podstaty), úkony spočívající v účasti insolvenčního správce na soudních jednáních a na jednáních s dlužníkem (§ 410 insolvenčního zákona), jakož i úkony spojené s podáváním zpráv insolvenčnímu soudu. Nezastupitelným úkonem (jednáním) je tedy například soupis majetkové podstaty, vypracování zprávy pro oddlužení, záznam o jednání s dlužníkem, vypracování přezkumných listů se stanoviskem insolvenčního správce a dlužníků, podání zprávy o přezkumu, podpis smlouvy týkající se zpeněžení majetku z majetkové podstaty, návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, úkon spočívající ve zpětvzetí popěrného úkonu a podávání průběžných zpráv o plnění oddlužení, jejichž součástí je zhodnocení plnění povinností dlužníky a doporučení, zda se má pokračovat v oddlužení.
Insolvenční správce vykonává funkci zásadně osobně. Tento závěr je odvoditelný přímo z povahy insolvenční správy majetku a z toho, že podle zákona o insolvenčních správcích je možnost výkonu funkce insolvenčního správce fyzickou osobou nebo veřejnou obchodní společnosti podmíněna vydáním příslušného povolení. S účinností od 1. ledna 2014 se závěr, že insolvenční správce vykonává funkci osobně, podává též z dikce § 1401 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jež je subsidiárně použitelný v poměrech insolvenční správy majetku.
Insolvenční správce je oprávněn zmocnit k některým činnostem třetí osobu, musí však jít o zmocnění k určitým zastupitelným úkonům a jednáním, nikoli o generální zmocnění ke všem úkonům a jednáním (včetně nezastupitelných).
Postup, jímž insolvenční správce paušálně přenese již na počátku výkonu správy majetkové podstaty dlužníka plnění všech povinností insolvenčního správce na fyzickou osobu, která by funkci insolvenčního správce jinak sama nemohla vykonávat, patří ke skutečnostem, jež odůvodňují (i) zproštění výkonu funkce insolvenčního správce podle § 32 insolvenčního zákona. Jde o hrubé porušení jedné ze základních povinností insolvenčního správce (porušení povinnosti vykonávat funkci zásadně osobně). Na tom ničeho nemění okolnost, že následkem takového „přenosu správy“ je pouze případná odpovědnost za škodu tím způsobenou, ani okolnost, že insolvenční správce dodatečně odsouhlasí dosavadní výkon správy takovou osobou.