Stanovisko Ministerstva spravedlnosti a Finančního analytického úřadu k zápisu insolvenčního správce do evidence skutečných majitelů

Banka zajišťující výplatu náhrad je při provádění výplaty v postavení povinné osoby podle předpisů proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a jako taková musí plnit povinnosti identifikace a kontroly klienta. Mezi tyto povinnosti patří zjištění totožnosti skutečného majitele a jeho ověření z důvěryhodných zdrojů, typicky z evidence skutečných majitelů, a to za předpokladu, že oprávněná právnická osoba má povinnost informaci v evidenci uvádět. Pokud nicméně povinná osoba vyvine potřebné úsilí k ověření z evidence skutečných majitelů, v úvahu přichází i ověření z jiné evidence, za předpokladu, že je možné ji považovat za důvěryhodný zdroj.

Odpověď na otázku, zda má být v evidenci skutečných majitelů zapsán v případě oprávněné právnické osoby, která je v úpadku, vždy insolvenční správce (ať už samostatně nebo vedle jiných osob), nebo stačí zápis jiné osoby jako skutečného majitele (bez zápisu insolvenčního správce), je otázkou výkladu zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů, k jehož výkladu je příslušné Ministerstvo spravedlnosti.

Dle Ministerstva spravedlnosti není jednoznačné, zda lze insolvenčního správce považovat za osobu ve vrcholném vedení dle definice § 2 písm. i) ZESM, a tedy zda tento může být případně náhradním skutečným majitelem korporace v úpadku. Zápis insolvenčního správce do evidence jakožto náhradního skutečného majitele lze podle Ministerstva spravedlnosti v tomto případě považovat za formalismus.

Kompletní znění stanoviska naleznete pod tímto odkazem.

Pomohla vám tato stránka?

Ano
Ne
Děkujeme vám za zpětnou vazbu.