Pomohla vám tato stránka?
Děkujeme vám za zpětnou vazbu.
Je důležité vědět, že i v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře může dojít k prodeji Vašeho bytu nebo domu, pokud Vaše nemovitosti představují zajištění pohledávky věřitele. Zajištěný věřitel (věřitel z takové pohledávky) se totiž i v případě oddlužení splátkovým kalendářem uspokojuje ze zpeněžení zajištění (Váš dluh zajištěnému věřiteli je tedy zaplacen z peněz, které jsou získány prodejem bytu či domu).
Zajištěný věřitel má možnost dát insolvenčnímu správci pokyn ke zpeněžení, kterým se správce musí řídit (smí jej odmítnout pouze tehdy, domnívá-li se, že by předmět zajištění bylo možno prodat výhodněji). Není to tedy rozhodnutí správce, ale zajištěného věřitele. Více informací naleznete v sekci Oddlužení.
Pokud bude v insolvenčním řízení zpeněžována nějaká věc, má insolvenční správce povinnost snažit se o co nejvýhodnější prodej (jednou ze zásad insolvenčního práva je totiž co nejvyšší uspokojení věřitelů). Pokud má tedy dobré zkušenosti s některou dražební společností či realitní kanceláří, nemusí to samo o sobě představovat problém či pochybení, pokud je taková forma zpeněžení majetku opravdu tou nejvýhodnější. Pokud chce insolvenční správce prodat Vaše věci, které nejsou předmětem zajištění, mimo dražbu, potřebuje dokonce souhlas soudu.
Dále je třeba upozornit na to, že stanovená odhadní cena neznamená cenu tržní (cenu, kterou jsou zájemci o koupi ochotni zaplatit)! Pokud tedy budete vlastnit věc, která není předmětem zajišťovacího práva nějakého věřitele, není samo o sobě nezákonné, když se prodá za nižší cenu, než kterou stanovil znalec v posudku, pokud ji není možné prodat výhodněji.
Pokud byste vlastnil/a věc (nejčastěji dům či byt), která představuje předmět zajištění, bude se prodávat v souladu s pokynem zajištěného věřitele, který si sám může stanovit minimální cenu i konkrétní způsob prodeje, například prostřednictvím dražební společnosti nebo realitní kanceláře (a to i na doporučení správce). Správce je zásadně povinen se pokynem zajištěného věřitele řídit (může odmítnout, pokud se domnívá, že by bylo věc možno prodat výhodněji). Podrobnosti naleznete v sekci Oddlužení.
Pokud se však domníváte, že Vás postup insolvenčního správce poškozuje, máte možnost podat stížnost k insolvenčnímu soudu (nebo, pokud by postupem správce byl dotčen i výkon jeho činnosti obecně, tedy ne jen pouze ve Vašem řízení, i k Ministerstvu spravedlnosti).
Je třeba chápat, že insolvenční správce není Váš zástupce nebo advokát. Pokud projevíte zájem o nějaké informace, měl by Vám je insolvenční správce v přiměřené době poskytnout, není však jeho povinností s Vámi denně komunikovat a podrobně Vám vysvětlovat jeho postup. Insolvenční správce Vám není oprávněn poskytovat právní poradenství. Hlavním zdrojem informací o insolvenčním řízení je totiž insolvenční rejstřík, ve kterém insolvenční soud zveřejňuje naprostou většinu dokumentů. Kromě toho jsou práva dlužníka chráněna tím, že jsou mu nejdůležitější rozhodnutí písemně doručována. Dlužník také může využít svého práva nahlédnout u insolvenčního soudu do svého soudního spisu, případně požádat soud, aby insolvenčnímu správci uložil se k jeho dotazům vyjádřit. Odpověď insolvenčního správce pak bude zveřejněna v insolvenčním rejstříku.
Podrobnější informace k roli insolvenčního správce v řízení a obsahu rejstříku naleznete ve slovníčku insolvenčních pojmů pod hesly Insolvenční správce a Insolvenční rejstřík.
Jednou ze základních povinností správce je přezkoumání pohledávek. Případné popírání však závisí na jeho úvaze a právní analýze, ani soud ani Ministerstvo spravedlnosti nemůže insolvenčnímu správci nařídit, aby (ne)popřel pohledávku. Neznamená to však, že si insolvenční správce může dělat, co chce – jeho úvaha o (ne)popření pohledávky musí být odborná a rozumná a měla by vycházet zejména z informací, které mu jako dlužník poskytnete. Pokud by správce nepostupoval s odbornou péčí, může přicházet v úvahu jeho odpovědnost za škodu, případně za přestupek.
Máte právo vyjádřit ke každé pohledávce své stanovisko (ať už na přezkumu u správce v případě oddlužení nebo na přezkumném jednání u soudu v případě konkursu a reorganizace), nemáte však právo žádat po správci, aby on zaujal stejné. Obecně však Vaše popření nemá vliv na zjištění pohledávky (tj. popřením dlužníka není nijak právně zpochybněna její existence), výjimka existuje u oddlužení – pokud v oddlužení dlužník popře nezajištěnou nevykonatelnou pohledávku, musí věřitel do 30 dnů podat u soudu žalobu, jinak se k jeho pohledávce popřené co do pravosti (tedy pohledávky, u které byla popřena vůbec její existence) nebude přihlížet. Podrobnosti naleznete ve slovníčku insolvenčních pojmů pod heslem Popření pohledávky.
Majetková podstata je majetek, který je určený k uspokojení dlužníkových věřitelů.
Majetkovou podstatu tvoří především majetek dlužníka, ale může se stát, že do ní insolvenční správce sepíše i věci, které dlužníkovi nepatří, protože se domnívá, že dlužník jejich vlastníkem je (např. pokud bydlíte u rodičů, může se správce domnívat, že vybavení bytu je Vaše a sepíše je do majetkové podstaty). Osoba, která tvrdí, že by určitý majetek neměl být zahrnut do majetkové podstaty (tedy v tomto případě Vaši rodiče) proto, že to vylučuje jejich právo k majetku (rodiče tvrdí, že jsou vlastníky věcí), může podat žalobu u insolvenčního soudu na vyloučení majetku z majetkové podstaty. Lhůta pro podání žaloby je 30 dní ode dne, kdy této osobě (tedy Vašim rodičům) byla doručena informace, že její majetek byl zahrnut do soupisu. Jiným způsobem nemůže daná osoba dosáhnout vynětí věcí z majetkové podstaty (a tedy zabránit jejich prodeji).
Za určitých výjimečných okolností do majetkové podstaty může být účinně zahrnut i majetek, který nepatří dlužníkovi, pokud jej třetí osoba získala jako plnění z neúčinných právních jednání dlužníka (tedy např. pokud jste své věci v hodnotě 250.000 Kč prodal/a rodičům za 1 Kč nebo jim je daroval v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení).
Podrobnosti naleznete ve slovníčku insolvenčních pojmů pod heslem Majetková podstata.
Ministerstvo spravedlnosti nemůže odvolat ani zprostit insolvenčního správce funkce v konkrétním řízení, tuto pravomoc má pouze insolvenční soud. Stejně tak nemůže Ministerstvo spravedlnosti změnit nebo zrušit rozhodnutí soudu, jednalo by se o nedovolené zasahování do nezávislosti soudů. Podrobnosti o tom, s čím se obrátit na soud a s čím na Ministerstvo spravedlnosti, a o výkonu dohledu nad insolvenčními správci naleznete v sekci Stížnost na insolvenčního správce.
Informace zde uvedené mají veřejnosti sloužit k základní orientaci v insolvenčním řízení. Nenahrazují a nahradit nemohou kvalifikovanou právní pomoc advokátů, notářů, exekutorů a jiných osob povolaných poskytovat právní služby. Informace vychází z právního stavu po tzv. oddlužovací novele insolvenčního zákona účinné od 1. 6. 2019.
Pomohla vám tato stránka?
Děkujeme vám za zpětnou vazbu.