INSOLVENCE

Pojem „osobní bankrot“ je často používaným lidovým označením pro oddlužení. Oddlužení je jeden ze způsobů řešení úpadku, který je určen zejména pro nepodnikatele. Více informací naleznete v sekci Oddlužení.

Slovem „bankrot“ pak v běžné řeči označujeme neschopnost splácet svoje dluhy, kterému odpovídá legální pojem úpadek).

Situace, ve které se nacházíte, se nazývá úpadek, konkrétně úpadek ve formě platební neschopnosti (druhou formou úpadku je předlužení).

Pokud nemáte dluhy z podnikání (za určitých podmínek i když je máte), můžete podat insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Podrobnosti o tom, kdo jej za Vás může sepsat, jakou cenu si za to může říct a co musí takový návrh obsahovat, naleznete v sekci Sepisovatelé návrhů.

Oddlužení je způsob řešení úpadku, při kterém musí být nezajištěným věřitelům zaplaceno nejméně 30 % jejich pohledávek. Více informací naleznete v sekci Oddlužení.

Je nutno si uvědomit, že o formě oddlužení nerozhodujete Vy, ale nezajištění věřitelé, soud pak jen formálně potvrdí jejich rozhodnutí. Soud rozhoduje sám, pokud nerozhodnou nezajištění věřitelé.

Věřitelé nejsou vázáni návrhem dlužníka či insolvenčního správce a je pouze na jejich racionální úvaze, jaký způsob oddlužení zvolí – i pokud byste např. při oddlužení plněním splátkového kalendáře zaplatil 60 % svých dluhů, zatímco při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty by pohledávky nezajištěných věřitelů byly uspokojeny pouze ze 40 %, mohou se věřitelé rozhodnout pro druhý způsob. Věřitel není oprávněn později změnit svůj názor na způsob oddlužení (pokud to udělá, nemá takové jednání žádné právní účinky).

V řízeních, ve kterých byl úpadek zjištěn po 1. 6. 2019, dojde k prodeji majetku dlužníka vždy, neboť oddlužení samotným plněním splátkového kalendáře již není možné (nově jsou přípustné pouze dvě formy oddlužení, a to plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a samotné zpeněžení majetkové podstaty). Podrobnosti naleznete v sekci Jak ven z dluhové pasti/Oddlužení.

Dlužníci se často mylně domnívají, že postačí zaplatit 30 % dluhů a zbytek jim soud odpustí. Podmínkou oddlužení je však zaplacení nejméně 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Pokud se Vám podaří zaplatit 100 % pohledávek nezajištěných věřitelů, může insolvenční řízení skončit i dříve než za 5 let. Pokud však nejste schopen/schopna zaplatit všechny své dluhy, budete muset splácet celých 5 let tak, abyste dosáhl/a co nejvyššího uspokojení věřitelů – tedy i více než 30 %.

Pro řízení, ve kterých byl úpadek zjištěn po 1. 6. 2019, pak platí zcela jiná pravidla. Podrobnosti naleznete v sekci Jak ven z dluhové pasti/Oddlužení.

Vaše možnosti se liší podle toho, zda bylo o Vašem úpadku rozhodnuto před 31. 5. 2019 (tj. před oddlužovací novelou), nebo po 1. 6. 2019 (tj. po oddlužovací novele).

Pro řízení před oddlužovací novelou platí, že soud může rozhodnout o změně rozhodnutí o schválení oddlužení, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek (§ 407 odst. 3 insolvenčního zákona ve zěnní účinném do 31. 5. 2019). Vaší žádosti o takovou úpravu ovšem může vyhovět jen po splnění řady striktních podmínek, a to podobně jako kdyby byla učiněna již v samotném návrhu na povolení oddlužení. Vzor návrhu na změnu usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře naleznete zde.

Pro řízení po oddlužovací novele platí, že dlužník může požádat o stanovení jiné výše měsíčních splátek pro změnu poměrů (§ 398 odst. 5 insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 6. 2019). Takové žádosti soud může vyhovět, pokud by aktuální výše splátek v podstatě znamenala, že nebudete schopni dlouhodobě splácet. Vzor žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek pro změnu poměrů naleznete zde.

Pro řízení po oddlužovací novele pak také platí, že na návrh dlužníka může insolvenční soud z důležitých důvodů rozhodnout o přerušení průběhu oddlužení až na 1 rok. Přerušit průběh oddlužení lze však pouze jednou. Po dobu přerušení průběhu oddlužení pak dlužník nemusí plnit svou povinnost měsíčně splácet svým věřitelům. Dlužník by však stále měl platit zálohu na odměnu insolvenčního správce (ve snížené 30% výši) a jeho hotové výdaje. Vzor návrhu na přerušení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty naleznete zde.

Z insolvenčního rejstříku Vás může vyškrtnout pouze insolvenční soud, Ministerstvo spravedlnost takovou pravomoc nemá.

Soud vyškrtne dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní teprve po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno insolvenční řízení. Znamená to tedy, že v insolvenčním rejstříku bude Vaše jméno viditelné nejen v průběhu insolvenčního řízení, ale i 5 let po něm. Tento proces není možné nijak urychlit.

Ani soud, ani Ministerstvo spravedlnosti Vám nemůže zařídit vyškrtnutí ze soukromých databází dlužníků (např. Centrálního registru dlužníků, SOLUS apod.).

Soud zveřejňuje naprostou většinu dokumentů v insolvenčním rejstříku, který je dostupný online zde. V rejstříku se dá jednoduše vyhledávat podle jména a příjmení, konkrétního soudu či spisové značky. Součástí rejstříku je i seznam insolvenčních správců. Podrobné informace o insolvenčním rejstříku naleznete ve slovníčku insolvenčních pojmů pod heslem Insolvenční rejstřík.

Veškeré informace o konkrétním insolvenčním řízení, tedy i jméno insolvenčního správce a adresu jeho sídla, naleznete online v insolvenčním rejstříku u svého řízení. Další informace o insolvenčním správci můžete podle jména vyhledat v seznamu insolvenčních správců, který je též součástí insolvenčního rejstříku. Podrobné informace o insolvenčním rejstříku naleznete ve slovníčku insolvenčních pojmů pod heslem Insolvenční rejstřík.

Máte v zásadě dvě možnosti:

• uplatnit svou pohledávku (tedy dlužnou výplatu) v insolvenčním řízení
• využít postup podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

1. Uplatnění pohledávky v insolvenčním řízení

Vaše pohledávka patří mezi pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, což znamená, že se s ní nemusíte do řízení hlásit formou přihlášky, ale je třeba ji uplatnit vůči osobě s dispozičními oprávněními (v případě konkursu vůči insolvenčnímu správci, v případě reorganizace a oddlužení vůči dlužníkovi) a o jejím uplatnění vyrozumět insolvenčního správce. Dobrou zprávou pro Vás je, že pohledávky z pracovněprávních vztahů se uspokojují zásadně v plné výši, ovšem pouze za předpokladu, že to majetková situace dlužníka umožňuje.

Dokument, který zašlete insolvenčnímu správci (vyrozumění), musí obsahovat:

• označení „Vyrozumění o uplatnění pohledávky postavené na roveň pohledávce za majetkovou podstatou“ (ten, komu dokument posíláte, potřebuje na první pohled vidět, o co se jedná)
• označení insolvenčního soudu, který vede řízení (tedy např. Krajský soud v Praze, Krajský soud v Českých Budějovicích atd.), a spisovou značku řízení – všechny tyto informace naleznete v insolvenčním rejstříku
• označení dlužníka (tedy jméno a příjmení/název, bydliště/sídlo a IČO)
• označení věřitele (tedy Vaše označení – jméno a příjmení a bydliště)
• informace o pracovní smlouvě (nejlepší je přiložit kopii smlouvy apod.)
• informace o (ne)vykonatelnosti pohledávky, jejím charakteru a výši (tedy kolik Vám zaměstnavatel dluží a proč)
• datum a podpis

 Formulář vyrozumění o uplatnění pohledávky

 Pokyny k vyplnění formuláře

2. Postup podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Při této variantě máte možnost uplatnit nárok na vyplacení mzdy, kterou Vám zaměstnavatel nevyplatil, u úřadu práce v místě sídla zaměstnavatele. Podrobnější informace můžete nalézt na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí nebo Vám je poskytne místně příslušný úřad práce. Seznam regionálních pracovišť a kontakty naleznete zde.

Jako ručitel nebo spoludlužník dlužníka v insolvenci můžete pohledávku, která by Vám proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou.

Pokud věřitel svou pohledávku, kterou zajišťujete jako ručitel nebo spoludlužník, přihlásí do insolvenčního řízení s dlužníkem, nemusíte se hlásit sám a můžete tzv. vstoupit do řízení na jeho místo (zjednodušeně řečeno on zmizí a Vy se stanete věřitelem místo něho), ale pouze v rozsahu, ve kterém pohledávku uspokojíte. Návrh na vstup do řízení můžete v takovém případě podat sám/sama, rozhodovat o něm bude soud. Na to, že jste za dlužníka dluh opravdu zaplatil/a, musíte mít důkaz.

ANO, průběžně aktualizovanou databázi důležitých soudních rozhodnutí a odborných článků naleznete například  na těchto stránkách v sekci Vzdělávání insolvenčních správců.

Přihláška pohledávky se podává u insolvenčního soudu, a to od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku (2 měsíce). Později přihlášené pohledávky nejsou v rámci insolvenčního řízení uspokojovány. Doporučujeme tedy pozorně sledovat lhůtu, kterou určil insolvenční soud a nenechávat přihlášení pohledávky na poslední chvíli.

Přihlášku lze podat pouze na formuláři („Přihláška pohledávky“), který včetně pokynů k jeho vyplnění, naleznete na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. K přihlášce pohledávky musíte připojit listiny, které Vaši pohledávku prokazují (vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou).

Tento formulář pak musíte, stejně jako jiná podání soudu, podepsat. Vzhledem k tomu, že se jedná o elektronický formulář, lze podání přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení realizovat v zásadě následujícími způsoby: (1) odesláním podání z datové schránky podatele do datové schránky příslušného soudu, (2) odesláním podání prostřednictvím e-mailu podepsaného uznávaným elektronickým podpisem na e-mailovou adresu příslušného soudu, (3) odesláním vlastnoručně podepsaného podání prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na adresu soudu nebo (4) osobním odevzdáním podepsaného formuláře přihlášky na podatelně příslušného soudu. Řádným postupem pak není např. naskenování vytištěného a podepsaného formuláře a jeho zaslání soudu prostým e-mailem (takový podpis by ztratil účinky vlastnoručního podpisu, a tedy by se nejednalo o podepsané podání).

Přihláška pohledávky musí také obsahovat důvod vzniku (uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá) a výši přihlašované pohledávky vyčíslenou v penězích.

Rozhodující skutečnosti, na kterých se pohledávka zakládá (právní důvod vzniku přihlášené pohledávky), musí být vylíčeny tak, aby z nich byl zřejmý skutkový děj (skutek), na jehož základě se uplatňuje právo, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (vylučuje možnost záměny s jiným skutkovým dějem). Jako důvod vzniku pohledávky nestačí uvést např. voucher č. 1234, ale je potřeba přesně popsat s kým, kdy a jak došlo k uzavření kupní smlouvy. Lze např. uvést, že: „Na internetovém portále www.slever.cz uzavřel věřitel dne 31. 5. 2019 kupní smlouvu (objednávka č. 222333), jejímž předmětem byl Víkendový pobyt v Benátkách, a bankovním převodem uhradil kupní cenu ve výši 6.000 Kč. Po zaplacení kupní ceny obdržel věřitel voucher č. 1234.“ Příslušné listiny (objednávku, potvrzení objednávky, potvrzení platby, voucher apod.) je potřeba k přihlášce pohledávky přiložit.

Daňový bonus již insolvenčnímu správci odevzdat nemusíte.

S účinností ke dni 24. 4. 2020 byl totiž daňový bonus zařazen mezi pohledávky, které nepodléhají výkonu rozhodnutí. Vzhledem ke skutečnosti, že majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nenáleží podle insolvenčního zákona do majetkové podstaty, není daňový bonus v insolvenčním řízení postižitelný.

Rozhodná právní úprava:

 Podle § 317 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 191/2020 Sb. (lex covid justice) „Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, daňový bonus, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče“.

 Podle § 207 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“), ve znění pozdějších předpisů, „Nestanoví-li tento zákon jinak, do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí; věci sloužící k podnikání dlužníka však z majetkové podstaty vyloučeny nejsou“.