Oddlužení

Oddlužení může využít:

  • fyzická osoba, která nemá dluhy z podnikání
  • právnická osoba, která podle zákona není považována za podnikatele a která současně nemá dluhy z podnikání

Povolit oddlužení tudíž lze i OSVČ, pokud má dluhy spotřebitelského charakteru.

Za určitých podmínek může soud povolit oddlužení i osobě, která má dluhy z podnikání. Takové řešení je možné, pokud:

  • s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, přičemž s účinností od 1. 7. 2017 se takový souhlas předpokládá – pokud tedy věřitel nesouhlasí, musí to výslovně sdělit a odůvodnit, a to nejpozději spolu s přihláškou své pohledávky
  • se jedná o pohledávku zajištěného věřitele – takový věřitel je totiž uspokojován výlučně z výtěžku prodeje věci, která zajišťuje jeho pohledávku (např. nemovitost)
  • jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po konci konkursu, který byl zrušen pro splnění rozvrhového usnesení nebo zrušen pro nedostatek majetku – o oddlužení tedy může žádat i podnikatel, který již prošel konkursem

Osoby, které mohou využít oddlužení, musí splnit současně několik požadavků. Od 1. 6. 2019 se jedná o:

  • poctivý záměr
  • schopnost splácet v plné výši odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, zároveň minimálně stejnou částku ostatním věřitelům a k tomu ještě v plné výši pohledávky na výživném ze zákona a odměnu sepisovatele
  • odpovědný přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení
  • nemít kvalifikovanou insolvenční historii (v posledních 10 letech jí nesmělo být přiznáno osvobození od placení pohledávek, v posledních 5 letech nesměl být její návrh na povolení oddlužení zamítnut nebo oddlužení zrušeno pro nepoctivý záměr nebo v posledních 3 měsících nesměla vzít svůj návrh na povolení oddlužení zpět)

Nově tedy již není podmínkou pro povolení oddlužení předpoklad, že dlužník zaplatí nejméně 30 % pohledávek svých nezajištěných věřitelů. Neznamená to však, jak je někdy mylně vykládáno, že dlužníkovi bude schváleno oddlužení, když nebude schopen zaplatit nic – musí dokázat platit činnost insolvenčního správce a stejnou částku i věřitelům a také výživné a cenu za sepis návrhu na povolení oddlužení.

Pokud tyto podmínky nebudou splněny (tedy soud např. dojde k závěru, že dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka nebo že dlužník nebude schopen platit potřebnou částku), soud návrh zamítne (= věcně posoudí, ale zjistí, že podmínky pro povolení oddlužení nejsou splněny).

Pokud návrh na povolení oddlužení nebude podán řádně a včas, soud návrh odmítne (= vůbec nebude věcně zkoumat, zda jsou podmínky pro povolení oddlužení splněny).

Informace pro řízení, ve kterých bylo o úpadku rozhodnuto před 31. 5. 2019, naleznete zde.

Pro řízení, u kterých bylo o úpadku rozhodnuto po 1. 6. 2019, existují už jen 2 formy realizace oddlužení:

  1. plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, nebo
  2. zpeněžení majetkové podstaty

V řízeních, ve kterých bylo o úpadku rozhodnuto před 31. 5. 2019, bylo dalším možným způsobem oddlužení samotné plnění splátkového kalendáře. Informace pro tato řízení naleznete zde.

Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty bude dlužník nejen platit pravidelné měsíční splátky, ale zároveň bude prodán jeho majetek.

To znamená, že dlužník bude povinen maximálně po dobu 5 let, pokud nebude průběh oddlužení prodloužen, splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů určitou částku.

Tato částka je rovna částce, v jaké mohou být z příjmů dlužníka uspokojeny přednostní pohledávky při výkonu rozhodnutí nebo exekuci. Konkrétní částka se tedy bude lišit v závislosti na výši příjmů dlužníka a počtu vyživovaných osob. Orientační výši svých měsíčních splátek můžete zjistit na stránce Kalkulátor splátek.

Mezi nezajištěné věřitele však nebude rozdělena celá Vaše měsíční splátka pro oddlužení, ale částka po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce a případně dalších prioritních pohledávek (např. výživné):

  • pro jednotlivce 750 Kč + DPH na odměnu a 150 Kč + DPH na náhradu hotových výdajů insolvenčního správce (= 1.089 Kč)
  • pro manžele 1.125 Kč + DPH na odměnu a 225 Kč + DPH na náhradu hotových výdajů insolvenčního správce (= 1.634 Kč)

Tato částka je pak vyplácena nezajištěným věřitelům podle poměrů jejich pohledávek, přičemž procentuální výměra je přesně určena v usnesení o schválení oddluženíPříklad: Pokud má dlužník 2 věřitele, z nichž věřitel A má pohledávku ve výši 30.000 Kč a věřitel B ve výši 10.000 Kč, bude 75 % měsíční splátky dlužníka vypláceno věřiteli A a 25 % věřiteli B.

Zároveň bude povinnou součástí prodej majetku dlužníka. Neznamená to ale, že každému dlužníkovi bude prodán veškerý majetek. Zákon zásadně zakazuje prodej tzv. obvyklého vybavení domácnosti, mezi které patří právě i lednička nebo pračka. Takové předměty je možné prodat pouze tehdy, pokud jejich cena zjevně přesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti. Znamená to tedy, že běžnou ledničku insolvenční správce prodávat nebude, ale luxusní drahou ledničku může. Musí ale splnit ještě další (obecnou) podmínku – předpokládaná cena musí být dostatečně vysoká na to, aby z ní insolvenční správce mohl zaplatit nejen náklady na prodej a svou odměnu, ale také poslat peníze věřitelům. Televize nebo auto ale k obvyklému vybavení domácnosti nepatří, pro jejich prodej musí být tedy splněna pouze podmínka dostatečné ceny.

Nová právní úprava zavádí také ochranu přiměřeného obydlí dlužníka. Pokud reálná hodnota obydlí dlužníka nepřesáhne srovnávací hodnotu stanovenou v nařízení vlády, není dlužník povinen vydat obydlí insolvenčnímu správci prodeji.  Je důležité vědět, že obydlí může být chráněno jen v případě splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty! V případě samotného zpeněžení majetkové podstaty se obydlí nechrání. Zajištěný věřitel má navíc právo dát pokyn ke zpeněžení i takového obydlí, které by jinak kvůli své hodnotě chráněno bylo.

Zajištění věřitelé (tedy např. banka, u které má dlužník hypotéku) budou uspokojeni z prodeje předmětu zajištění (tedy např. nemovitosti, kterou dal dlužník bance do zástavy).Nově může soud (na návrh insolvenčního správce) dlužníkovi uložit povinnost absolvovat odborné sociální poradenství (a to až v rozsahu 100 hodin), které mu má pomoci zvládat finančně složité situace a naučit ho, jak se vyhnout finančním potížím.

Jsou tři možnosti, jak může dlužník oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty úspěšně splnit:

  • zaplatí 100 % pohledávek nezajištěných věřitelů;
  • během 3 let zaplatí nejméně 60 % pohledávek nezajištěných věřitelů;
  • během 5 let vynaloží veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, aby zaplatil pohledávky věřitelů (zároveň insolvenční zákon říká, že pokud během 5 let zaplatí nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek, tak potřebné úsilí vyvinul).

Procentuální míra splacení pohledávek věřitelů se navíc počítá bez zohlednění podřízených pohledávek – tedy například z výše dluhu bez zřetele k nadměrnému úroku (pokud je vyšší než samotná jistina pohledávky v okamžiku jejího vzniku).

Pro řízení, ve kterých bylo o úpadku rozhodnuto po 1. 6. 2019, již tedy není podmínkou úspěšného oddlužení splacení minimálně 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů.

Pro tato (nová) řízení zavádí zákon také možnost přerušení nebo prodloužení.

Přerušení oddlužení znamená, že dlužník až 1 rok nemusí splácet. Přerušení může povolit pouze insolvenční soud, kterému to musí navrhnout dlužník nebo insolvenční správce. Pro přerušení musí existovat důležité důvody, soud jej tedy nepovolí „jen tak“.

Prodloužení oddlužení znamená, že dlužník může splácet až o 6 měsíců déle, aby splnil oddlužení. Také prodloužení může povolit pouze insolvenční soud, a to pouze na návrh dlužníka. Také pro prodloužení musí existovat důležité důvody.

Informace o tom průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty pro řízení, ve kterých bylo o úpadku rozhodnuto před 31. 5. 2019, naleznete zde.

ANO, ale tato žádost musí být obsažena již v návrhu na povolení oddlužení .(v odůvodněných případech ji můžete vznést i později, ale nejzazší termín je přezkumné jednání s insolvenčním správcem). V žádosti musí dlužník také navrhnout výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejího určení a vysvětlit důvody pro snížení splátek. V nových řízeních může soud stejným postupem stanovit jinou výši měsíčních splátek i po schválení oddlužení, pokud o to dlužník požádá pro změnu poměrů.

Soud není povinen dlužníkovu návrhu na stanovení nižších splátek vyhovět!

Při rozhodování o takovém návrh soud přihlédne k důvodům úpadku, výši dlužníkových závazků, odhadu dlužníkových příjmů, chování dlužníka a doporučení věřitelů. Zároveň změnu výše splátek povolí pouze tehdy, pokud by standardní výše ohrozila plnění splátkového kalendáře nebo bude plnění pro věřitele vyšší i při jiné výši splátek.

Pravidla platná pro řízení, ve kterých byl úpadek zjištěn před 30. 5. 2019, pak naleznete zde.

NE, příslušnou částku (orientační výši splátek si můžete spočítat v Kalkulátoru splátek) Vám automaticky strhává zaměstnavatel a zasílá ji insolvenčnímu správci, který v souladu s rozvrhovým usnesením  vyplácí věřitele.

Pokud máte příjmy např. jako OSVČ nebo ze smlouvy o důchodu, musíte je pravidelně zasílat insolvenčnímu správci, který pak provede rozdělení mezi věřitele. Obdobné platí také pro příjmy mimořádné (např. dědictví, dar, daňový bonus, výhry z loterie, majetek, který dlužník zatajil v seznamu majetku, aj.).

ANO, a to i pokud dům či byt (nebo jiná Vaše věc) není předmětem zajišťovacího práva (např. hypotečního zástavního práva).

Vaše nemovitosti je předmětem zajišťovacího práva

Věřitelé, kteří mají zajištěné pohledávky, se totiž v případě oddlužení formou splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty uspokojují ze zpeněžení zajištění (tedy bytu či jiných věcí).

Zajištěný věřitel má možnost dát insolvenčnímu správci pokyn ke zpeněžení, kterým se správce musí řídit (smí jej odmítnout pouze tehdy, domnívá-li se, že by předmět zajištění bylo možno prodat výhodněji). Dát pokyn je však právo, nikoliv povinnost zajištěného věřitele (pokud jej v průběhu insolvenčního řízení nedá, nemovitosti i po jeho skončení zůstává dále zajištěna).

V této situaci lze proto doporučit kontaktovat Vašeho zajištěného věřitele (nejčastěji banku), a to ještě před podáním návrhu na povolení oddlužení, a pokusit se dohodnout se s ním na podmínkách, za kterých nedá v případě oddlužení pokyn k prodeji nemovitosti. Rozhodnutí je však čistě na zajištěném věřiteli.

Většinou patrně bude trvat na tom, aby byly splátky hypotečního úvěru hrazeny i v průběhu oddlužení tak, jak byly dohodnuty ve smlouvě a Vy tedy budete muset hradit splátky v oddlužení podle rozhodnutí soudu a vedle toho ještě zajistit placení splátek hypoteční bance. Pro případ, že byste splátky bance řádně nehradil, mohla by banka v době trvání oddlužení podat návrh na zpeněžení nemovitosti (přímým prodejem nebo veřejnou dražbou).

Pokud se zpeněžuje obydlí, které kvůli vysoké hodnotě není chráněno, zajištěný věřitel už nerozhoduje o tom, zda se obydlí zpeněží, dává pouze pokyny ke způsobu zpeněžení.

Důležité je, že pokud byla zpeněžena nemovitost, kterou používáte k bydlení své rodiny, musíte se vystěhovat. Pokud tak neučiníte, může osoba, která danou nemovitost koupila, podat žalobu k soudu na vyklizení nemovitosti.

Vaše nemovitosti není předmětem zajišťovacího práva

V takovém případě není dlužník povinen vydat ke zpeněžení přiměřené obydlí, tedy svůj byt či dům nebo jakoukoliv jinou věc, ve které bydlí (třeba chatku nebo hausbót), pokud jeho hodnota nepřesáhne srovnávací hodnotu stanovenou v nařízení vlády (tzv. chráněné obydlí).

Stejně tak bylo možné, aby dlužník přišel o dům či byt při oddlužení splněním kalendářem podle úpravy před tzv. oddlužovací novelou. Informace pro řízení, ve kterých byl úpadek zjištěn před 31. 5. 2019, naleznete zde.

ANO, insolvenční zákon dlužníkovi ukládá několik dalších omezení. Dlužník je povinen:

  • vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost – tedy pokud máte práci a dostanete lepší nabídku, měl byste vážně uvažovat o jejím přijetí; pokud jste nezaměstnaný, musíte se snažit najít si práci
  • vydat hodnoty získané dědictvím či darem insolvenčnímu správci a výtěžek jejich zpeněžení použít ke splátkám nad rámec splátkového kalendáře – mezi takové hodnoty patří i výhry ze soutěží, příjmy z krátkodobého pronájmu, příjmy z autorských práv apod.
  • mimořádné příjmy použít ke splátkám nad rámec splátkového kalendáře – tedy jakékoliv příležitostné přivýdělky
  • informovat (insolvenčního správce, soud a věřitelský výbor) o každé změně svého bydliště/sídla a zaměstnání
  • předložit (insolvenčnímu správci, soudu a věřitelskému výboru) 2x ročně (k 15. 3. a 15. 9.) přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců – musíte tedy zaslat své výplatní pásky a podobné dokumenty
  • nezatajovat žádný ze svých příjmů
  • nezvýhodňovat některého z věřitelů
  • nevytvářet jakékoliv nové dluhy – musíte tedy pečlivě platit veškeré daně, poplatky, služby, výživné apod.
  • vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení svých věřitelů

Stejné povinnosti vyjma poslední jmenované mají i dlužníci, o jejich úpadku bylo rozhodnuto před 31. 5. 2019 a jejichž úpadek je řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře.

V případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je veškerý movitý i nemovitý majetek dlužníka zpeněžen (obvykle ve veřejné dražbě nebo prodejem mimo dražbu). Z peněz získaných zpeněžením (tzv. výtěžku) je odečtena odměna insolvenčního správce (nejméně 45.000 Kč) a náhrada jeho hotových výdajů (v prokázané výši). Výsledná částka je pak rozdělena mezi nezajištěné věřitele v poměru jejich pohledávek.

Do majetkové podstaty v tomto případě nepatří majetek, který dlužník nabyl poté, co mu bylo schváleno oddlužení.

Nezajištění věřitelé, a to buď na schůzi věřitelů, nebo mimo ni. Zajištěné věřitelé v této otázce hlasovací právo nemají.

Věřitelé nejsou vázáni návrhem dlužníka a je na jejich vůli, jaký způsob zvolí – i pokud byste např. při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty zaplatil 60 % svých dluhů, zatímco při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty by pohledávky nezajištěných věřitelů byly uspokojeny pouze ze 40 %, mohou se věřitelé rozhodnout pro druhý způsob. Případná změna názoru věřitele na způsob oddlužení v jeho průběhu již nemá žádné účinky.

Pokud nerozhodnou nezajištěné věřitelé, rozhodne soud, že způsobem oddlužení bude plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

NE, schůzi věřitelů musí v případě, že je řešením úpadku oddlužení, navrhnout sami věřitelé  – nadpoloviční většina věřitelů, která současně disponuje nadpoloviční většinou nezajištěných přihlášených pohledávek počítáno podle výše pohledávek (tedy pokud má dlužník např. 5 věřitelů, z nichž věřitelé A, B a C mají každý nezajištěnou pohledávku ve výši 15.000 Kč, věřitel D má nezajištěnou pohledávku ve výši 55.000 Kč a věřitel E má zajištěnou pohledávku, musí konání schůze věřitelů navrhnout min. 3 z nich a zároveň musí mít dohromady nezajištěné pohledávky ve výši min. 50.000 Kč). Lhůta pro podání návrhu je 7 dní od zveřejnění zprávy o přezkumu a zprávy pro oddlužení.

O této možnosti jsou věřitelé informování v rozhodnutí o úpadku.

O svolání schůze věřitelů však může rozhodnout také insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru. Může tak učinit také z vlastní iniciativy, případně rovněž s přihlédnutím k podnětu věřitele.

ANO, pokud nastane jedna z následujících situací:

    1. dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení – např. v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty zatajuje některé svoje příjmy, nevydá insolvenčnímu správci dědictví ke zpeněžení, nekomunikuje s insolvenčním správcem ani soudem apod.
    2. v důsledku zaviněného jednání dlužníkovi vznikl po schválení oddlužení peněžitý závazek, který je déle než 30 dnů po splatnosti – v průběhu oddlužení si tedy nesmíte brát nové půjčky, které nebudete schopen/schopna splatit, stejně tak nesmíte zapomínat pravidelně platit např. nájem a energie, poplatky či pokuty, jednoduše byste se neměl/a lehkomyslně zavazovat
    3. dlužník není v důsledku okolností, které sám zavinil, po dobu delší jak 3 měsíce schopen splácet v plné výši ani odměnu insolvenčního správce, jeho hotové výdaje a pohledávky na běžném výživném ze zákona
    4. navrhne to dlužník
    5. pokud se ukáže, že dlužník oddlužením sleduje nepoctivý záměr – musí vyjít najevo takové okolnosti, na jejichž základě lze nepoctivý záměr důvodně předpokládat.

V těchto případech soud zároveň může rozhodnout o způsobu řešení úpadku konkursem, což znamená, že veškerý Váš majetek bude prodán a neuspokojené pohledávky po skončení insolvenčního řízení nezaniknou. Je tedy třeba pečlivě dodržovat povinnosti, které Vám v průběhu oddlužení stanoví zákon a soud a zejména nebrat si bez rozmyslu nové půjčky.

Rozhodnutí o přeměně oddlužení v konkurs může soud vydat až po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce a zástupce věřitelů. Soud Vás tedy před rozhodnutím o zrušení oddlužení vyslechne a dá Vám možnost vysvětlit Váš pohled na celou situaci.

Pokud soud zjistí, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, rozhodne o zrušení oddlužení, ale nerozhodne zároveň o přeměně oddlužení v konkurs; řízení zastaví.

Úpravu pro řízení, ve kterých bylo o úpadku rozhodnuto před 31. 5. 2019, naleznete zde.

Pokud dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti, které se pojí se schváleným způsobem oddlužení, insolvenční soud dlužníka osvobodí od placení pohledávek v dosud neuspokojené výši.

Pokud bude tedy Vaše oddlužení probíhat formou plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a Vy v průběhu 5 let zaplatíte např. 60 % nezajištěných pohledávek, zároveň budete pravidelně informovat soud, nebudete si brát další půjčky, které nebudete moc splatit, a budete pracovat apod. (podrobný seznam povinností naleznete zde), zbylých 40 % nezajištěných pohledávek už nebudete muset platit.

Pro řízení, ve kterých byl úpadek zjištěn před 31. 5. 2019, platí jiná pravidla, která naleznete zde.

NE, určité pohledávky nezanikají:

  • pohledávky zajištěných věřitelů, jestliže nedošlo v průběhu insolvenčního řízení k prodeji předmětu zajištění
  • pohledávka spočívající v peněžitém trestu nebo jiné majetkové sankci uložené dlužníkovi v trestním řízení za úmyslný trestný čin
  • pohledávka na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti
  • pohledávky na výživném ze zákona
  • pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví
  • pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.

Úpravu pro řízení, ve kterých byl úpadek zjištěn před 31. 5. 2019, naleznete zde.

ANO, soud Vám může přiznané osvobození odejmout, pokud zjistí, že:

  • ke schválení oddlužení nebo přiznání osvobození vedlo Vaše podvodné jednání nebo že jste poskytl/a zvláštní výhody některým věřitelům – na návrh věřitele podaný do 3 let od právní moci usnesení o přiznání osvobození
  • jste byl/a do 3 let od právní moci usnesení o přiznání osvobození pravomocně odsouzen/a za úmyslný trestný čin, kterým jste podstatně ovlivnil/a schválení nebo provedení oddlužení nebo přiznání osvobození nebo kterým jste jinak poškodil/a věřitele.

Informace zde uvedené mají veřejnosti sloužit k základní orientaci v insolvenčním řízení. Nenahrazují a nahradit nemohou kvalifikovanou právní pomoc advokátů, notářů, exekutorů a jiných osob povolaných poskytovat právní služby. Informace vychází z právního stavu po tzv. oddlužovací novele insolvenčního zákona účinné od 1. 6. 2019.